Okolo Karlštejna a objevení Ameriky.

Tak naposledy už jen obrázky, abych nezapomněl.  Text snad doplním večer. ..

Ani večer ani zítra, až z domova, tohle bych měl připsat zase šotkovi, protože dvě slohové úlohy zmizely zdá se beze stop. A další, ale to už byla moje pitomost bylo bloudění po Praze. Stále testuji chování navigace Sygic v telefonu. Po krátké zastávce ve Varšavské ulici jsem podle navigace vyrazil do Srbska u Karlštejnu.  Nemohu to samozřejmě dokázat, ale podle mne mi navigace řekla, že mám zahnout  z Anglické na magistrálu. Jenže poté si to rozmyslela a donutila mne udělat kolečko a odnavigovala do Žitné a tam do pasti rozkopaného Karláku, kde můj špatný odhad způsobil nechtěný návrat na Ječnou. Pak jsem již na snahy kecala navigátora rezignoval a jel podle svého na Jižní spojku. To jsem měl uděla hned, ztratil jsem v zácpě aspoň hodinu.

tempFileForShare (6)

image

Dojeli jsme do Srbska na pěkné parkoviště u nádraží. Odtud jsme k plné spokojenosti odjeli patrovým vlakem a zdarma jednu zastávku do Karlštejna. Putování jsme stylově zahájili v zahradní restauraci nejmenovaného hotelu u nádraží. Jídlo dobré a drahé. Prazdroj podezřelý. Přes řeku a do kopce po červené okolo hradu. Nemnoho turistů, spousty restaurací většinou prázdných.  Jen jsme jukli na nádvoří, většina návštěvníků byli cizinci hovořící exotickými jazyky, dle mého odhadu – hebrejština, maďarština :-O, finština nebo něco podobného podle vlasů mluvčích 🙂 atd.

14555537706_8a465131cb_z

Pokračování dál po červené nejdřív z kopce a později opět do kopce, kousek po silnici stoupající pod hradem, pro cyklisty asi nejvhodnější cesta okolo Karlštejna. Dál stále dál a stále do kopce okolo Královy studně směrem ke Kubrychtově boudě a Bubovickým vodopádům. Z posledních dvou nezjištěn ani jeden objekt, bouda zřejmě neexistuje a vodopády byly vyschlé suchým suchem.

14392035029_31cd7012cf_z

A tady jsem toho měl dost a tak místo pokračování k Solvayovým dolům a na skálu nad Svatým Janem pod skalou jsme zahli dolů do Srbska. V jedné z hospod měli výborného Bernarda řezaného točeného.

Parkoviště u nádraží se nabízelo k přenocování až na dvě podstatné maličkosti. Dvojkolejka za keřem oddělující parkoviště od dráhy je docela vytížená, každou chvíli po ní jede nějaký vlak do a nebo z Prahy. A na silnici okolo parkoviště byl téměř souvislý provoz automobilů a cyklistů, jedoucích od nikud nikam. Speciálně přítomnost cyklistů na téhle straně řeky mi do teď není jasná, protože jednoznačně parádní cyklostezka je na druhé straně.

V každém případě byl ještě čas a tak jsme se přesunuli k Velké Americe, jednomu z opuštěných lomů u Mořiny. Obešli jsme Velkou A. , nakoukli do Mexika a pak chvíli pozorovali jak po kozí stezce jeden z koupajících stoupá k nejstrmějšímu výlezu z lomu.

image

Další fotky

Hned vedle lomu je luxusní parkoviště, velmi vhodné ke stání přes noc. Před tím ale provedena očista Olaffa, který se vyválel v něčem červeném (asi hlína se stopami železa?:-)  a pak jsem touto funkčností pokropil i sebe.

image

image

image

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice K Berounce, Šotek se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s