Čím se liší lidé bývalých socialistických zemí od lidí ze Západu?

Zúčastnil jsem se jedné přednášky – na dálku :-). Týkala se první vlny emigrantů, která způsobila, že nově vzniklá Společnost národů  na návrh francouzského Červeného kříže z roku 1921 nakonec definovala uprchlíka jako „člověka, který se nemůže vrátit do vlasti z  politických nebo jiných důvodů a který přitom nemá občanství, tj. nemůže se domoci ochrany zastupitelství své vlasti“.  Vznikl tehdy tzv. Nansenův pas, který po 1. světové válce a uzavření hranic mezi státy (do války byla všude v Evropě zelená hranice ) umožňoval uprchlíkům cestovat po Evropě a zároveň jim zajišťoval základní práva jako občanům států (právo na hledání práce, na možnost vzdělání, právo na zajištění lékařské péče, právo na vzdělání, právo na zajištění ve stáří atd.) . Takto byli zpočátku definováni uprchlíci a tak nějak všechny další vlny uprchlíků Západní Evropa i vyspělé zámořské země přijímaly.

Zajímavé je, že Československu tehdejším uprchlíkům z Ruska poskytovalo větší práva než zajišťoval uvedený pas.  V roce 1921 parlament České republiky přijal na podnět prezidenta Masaryka zákon o pomoci ruským uprchlíkům nazvaný Ruská akce, který platil od roku 1921 do 1936 (skončil poté, co ČR uznala Sovětský svaz a je jasné, kdo o to nejvíc stál) .  Mnoho ruských uprchlíků byli mladí lidé, s nedokončeným vzděláním nebo s pouhým vojenským vzděláním. Masaryk předpokládal, že Sovětský režim skončí, a že je třeba, aby ve všech oblastech od práva, vzdělávání po zemědělství a lékařství  byli k dispozici lidé, kteří se poté v Rusku budou moci o dané oblasti postarat. Tihle lidé, kteří v Evropě získají vzdělání potom samozřejmě nebudou po návratu domů vůči Evropě zastávat nepřátelské postoje -T.G.M. se v tomto trochu zmýlil.

Netřeba zapomínat, že v té době existovalo Československo krátce a bylo stejně jako ostatní země poznamenáno 1. světovou válkou, zahynulo mnoho lidí, bylo mnoho invalidů. Tehdejší zlatá koruna byla odhadem lektora rovna dnešním 10 USD (nebo 0,5 USD tehdejšího) . Byla zřízena Ruská univerzita, několik technických škol, stipendia na různé české školy vč. Karlovy univerzity, uprchlíci se mohli nejen vzdělávat, mohli i učit, byli pozváni nejlepší ruští profesoři a učitelé (samozřejmě v té době v emigraci) . Plat profesora byl za měsíc 2400 korun, asistenta 1200 korun, náklady na 1 studenta 6000 korun za rok(jídlo, oblečení, ubytování, učební pomůcky ) – vše z rozpočtu poválečného Československa a dobrovolných příspěvků vč. od T.G.M. , Karla Kramáře – oba přispěli po stovkách tisíc jestli ne miliony korun.

V roce 1924 – rok největšího rozměru Ruské akce (později za krize se objemy snížily, ale poté opět až do konce platnosti zákona rostly) – se na náklady Československa učilo 4660 studentů, 973 žáků, 1678 dětí předškolního věku.  Za dobu trvání bylo na Ruskou akci utraceno 508 mil. zlatých korun tedy cca. 5 mld. dnešních USD !!! Ostatní země měly také podobné programy, ale nikolik takto veliké. Československo podporovalo 65 škol v dalších 11 zemích. V Praze byly postaveny domy pro ubytování ruských profesorů, nájem 5ti pokojového bytu stál 450 korun za měsíc.

Při srovnání s tím situace v nejen v současném Česku,  ale i  dalších dříve socialistických zemích bije do očí:

Čím se odlišují lidé zemí bývalého socialistického bloku, co komunisté jako první ničili a zdá se, že se jim to do značné míry podařilo? Vnímání a projevováním solidarity, vzájemné zodpovědnosti jednoho za druhého. Princip „nedělej druhým to co bys nechtěl, aby druzí dělali tobě a jednej s ostatními tak jak bys chtěl , aby jednali druzí s tebou“  byl nahražen táborovým „dnes zemři ty, a zítra já“ a „každý za sebe“. Tohle se netýká jen uprchlíků, vidím to každý den i na našich silnicích apod.

Solidarita se nikde nenařizuje rozhodnutím státu. Vždy se jedná o vnitřní mravní volbu každého člověka.

Pokud někdo bude chtít odkaz na přednášku, mohu poskytnout, ale je v cizí řeči.

PS podle Josefa Dolejšího :

Na pomoc ruské a ukrajinské emigraci bylo ze státního rozpočtu poskytnuto:
V roce 1921 …………………………. 10,5 milionu Kč
1922 …………………………. 50 „
1923 …………………………. 66 „
1924 …………………………100 „
1925 ………..………………… 73 „
1926 ………………………… 300 „
1927–1936 ..………………… 505 „

A poslední zajímavé z téhož pramene:
Samozřejmě, že vzhledem k politické a hospodářské situaci (radikalizace levice, prosincová generální stávka) vznikaly obavy, aby se s ruskými emigranty nedostaly do země „nevítané živly“, provádějící zde svoji propagandu, zejména bolševickou a monarchistickou.

Reklamy
Příspěvek byl publikován v rubrice Imigranti. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s